Léto představuje období plné festivalů. Specifické jsou pak festivaly s židovskou tématikou. V české republice svého času žila velmi početná židovská komunita. Snad desetina obyvatelstva byla židovské národnosti. Po válce se to samozřejmě drasticky změnilo, z koncentračních táborů se vrátilo jen velmi málo lidí a mnozí z toho mála pak emigrovali ve třech vlnách do Izraele nebo do Ameriky. První vlna nastala hned po válce v roce 1945, druhá pak po únorové revoluci v roce 1948 a třetí po okupaci republiky sovětskými vojsky v roce 1968.
Židé zde nezůstali, ale zůstalo zde mnoho židovských památek, které přečkaly hrůzy Křišťálové noci a podobných „aktivit“.Tyto památky jsou dnes velmi vzácné a mnozí dobrovolníci je udržují při životě. Není to jen hmotný svět židovských památek, je to také duchovní a kulturní odkaz, který oslovuje mnoho lidí. Vzniká tak paradox židovské kultury bez židů.
Festivaly s židovskou tématikou
Festivaly s židovskou tématikou se uskutečňují pravidelně například v Praze, Holešově, Třebíči, Boskovicích, Ostravě, Čkyni.
Co bývá náplní těchto festivalů? Různé besedy, koncerty, představení, filmové projekce.
Samozřejmě největší zájem mají lidé o hudební a taneční produkci. Židovská hudba je úchvatná a totéž by se dalo říci o židovských tancích.
Židovské hudbě se říká klezmer. Jedná se o hudební žánr v podstatě lidové židovské hudby. Tento žánr je velmi oblíbený jak u nás tak ve světě. Ze světových interpretů zmiňme například slavnou skupinu The Klezmatics, z těch českých například proslula především skupina Létající rabín.
Písně jsou nazpívány buď v hebrejštině, ale častěji v jidiš. Můžete se setkat také se skladbami a písněmi v takzvaném ladinu.
· Jidiš– jazyk západoevropských židů takzvaných aškenázů. Jedná se o „mix“ němčiny, hebrejštiny, maďarštiny a slovanských jazyků.
· Ladino– jazyk jihoevropských židů takzvaných seferdů. Jedná se o „mix“ kastilštiny, hebrejštiny a aramejštiny.