Před více než sto lety vyjel na bitevní pole první tank. Nesl název HMLS Centipede, což je zkratka pro „pozemní loď jejího veličenstva“ a jeho tvůrce byl plukovník britských ženistů Ernest Swinton. Sám se poté stal velitelem prvního tankového oddílu v historii lidstva.
První tank měl ale daleko do dnešních supermoderních strojů. Jak už jeho název napovídá, jeho konstruktér vycházel z představy lodi na kolech, která by se dokázala sama pohybovat po souši a dostávala by se přes různé překážky. Důvodů k vytvoření tanku bylo několik. Jednak zuřila první světová válka plná nerozhodných bojů. Tank měl hrát a z části také hrál rozhodující roli na bitevním poli. Byl sice pomalý, ale odolný. Jeho konstrukce odolávala střelám z kulometů a při prvních nasazeních vyvolával v nepřátelích obavu, protože nevěděl, co od nového stroje očekávat.
Pancéřové tanky byly ale dost poruchové a nikdy se nedočkaly sériové výroby. Další verzi tanků vyvinuli Francouzi a Němci na to odpověděli až se zpožděním s technicky nedostatečným prototypem. K masivnímu používání tanků došlo až ve druhé světové válce, kdy nastal k velký rozvoj technické vybavenosti i obratnosti těchto strojů. Z dnešního pohledu byly první tanky velmi nedokonalé, jejich nasazení však zcela jistě ovlivnilo průběh První světové války i vývoj vojenské techniky.
Současné tanky jsou nejen dokonale opancéřované, ale jsou vybaveny i nejvyspělejší technikou a elektronikou. Jejich posádka může tank ovládat dle libosti jak v terénu, tak v městském prostředí. Motory těchto strojů jsou i přes několikatunovou váhu tanku výkonné. Samozřejmostí je noční vidění a účinný systém střelby. Posádka nejnovějších tanků je chráněna proti palbě i výbuchům. Některé stroje pojmou až deset vojáků. Nevýhodou současných tanků je drahá výroba a náročná údržba. V akci jsou ale nepostradatelné.